logo EU           Regioskop logo      

Objekt  Adolf Mendl, továrna na podkování

Typ objektu: ostatní průmyslový objekt     
<<    >>
 

Zobrazit v mapě
Památková ochrana: Ne
Kraj: Ústecký kraj  - CZ042
Okres: Louny  - CZ0424
Obec: Žatec  - 566985
Část obce:
Ulice:

Jana ze Žatce čp. 955, 993, 1179
Lokalizace:
Popis: První dílny, kotelnu a strojovnu čp. 955 si v na levém břehu Ohře v letech 1875–1878 postavil Adolf Mendl a vyráběl zde podkování a podkůvky na boty, ale především hřebíky­?podkováky pod firmou Saazer Hufnagelfabrik. Podélná hala kovářských dílen se dvěma řadami komínů výhní se nedochovala v původní podobě, patrná je patrová správní budova na jejím východním konci. Roku 1884 firmu převzali Emilie a Max Mendlovi a vedli ji pod názvem Adolfa Mendla dědicové. Roku 1896 pro ně žatecký stavitel Wilhem Fuchs navrhnul a z režného zdiva provedl patrovou budovu skladiště výrobků při ulici Jana ze Žatce čp. 993 a také na ulici kolmý přízemní sklad materiálu. Strojovnu přestavěl roku 1897 a kotelnu pak v roce 1903 zvýšil a rozšířil, takže její štítová zeď obstoupila komín, dnes bohužel zkrácený. Roku 1907 postavil Fuchs na západním konci areálu další patrovou budovu zámečnických dílen čp. 1179, osvětlenou v přízemí rozměrnými okny. V roce 1911 továrnu zakoupil Hans Mustad (1837–1918), majitel norské firmy Ole Mustad & Son, která existuje dodnes coby největší světový výrobce rybářských háčků. Až do roku 1945 nesl podnik název Žatecká továrna na podkováky Mustad a syn. Přímo naproti Mendelovy továrny a při dnešní ulici Jana ze Žatce postavil roku 1887 svoji Žateckou továrnu na výrobu drátů a drátěnek, tažených obuvnických hřebíků, floků, Leopold Bechert (1840–1921), který roku 1878 převzal rodinnou obchodní firmu Abraham Bechert & Co. 50°20'05.51"N, 13°33'04.21"E. K podélné budově tažírny čp. 730 na konci připojil roku 1903 strojovnu a kotelnu, projekt vypracoval Wilhelm Fuchs, zařízení dodala pobočka strojírny Breitfeld, Daněk & Co., Slaný – tyto budovy však již nestojí. V roce 1907 pak byla postavena hala na parcele 957/4, která dnes celému areálu výškově dominuje, a také na ni kolmé patrové východní křídlo. Roku 1910 rodina založila akciovou společnost se sídlem ve Vídni, jejímž presidentem se stal Leopoldův syn Paul Bechert. V roce 1919 byla nostrifikována do Žatce pod názvem Bechert & Co., továrna na drátěnky, šrouby a ocelárna, a.?s. Zaměstnávala asi 300 lidí, v Praze měla prodejní kancelář Vrut. V roce 1938 Paul Bechert emigroval a za okupace patřila šroubárna düsseldorfskému podnikateli Viktoru E. Fissené. Továrnu s obdobným výrobním programem (dráty, hřebíky a kovové zboží) založil Leopold Telatko již roku po 1877 při Purkyněho ulici 50°20'15.59"N, 13°32'49.73"E. V roce 1902 rozšířil výrobu o nábytkové kování, ozdobné hřebíky a hromosvodné hroty (parcela 5004, 5005) a ze stejné doby jsou i správní a obytné budovy čp. 1161 a 1176. V roce 1910 převzal závod syn zakladatele Karel Telatko, který v roce 1938 emigroval do Ameriky. Továrna byla zabavena ve prospěch německé říše a zařazena do kartelu Ústřední kanceláře továren na drát a hřebíky v Praze. Po roce 1945 všechny tři továrny na levém břehu mezi ulicemi Purkyněho, Jana ze Žatce a Osvoboditelů převzala národní správa a později n. p. Spojené ocelárny Kladno jako jeden podnik, do něhož spadaly závody: 1 – Šroubárna Fissené, 2 – Drátovna Telatko, 3 – Podkovárna Mustad a syn. Po další reorganizaci roku 1949 vznikl n. p. Drátovny a šroubárny, v roce 1950 byla postavena nová výrobní hala (ocelová trubková konstrukce) na parcele 4992/1. Šroubárna je mimo provoz, autenticky dochované budovy jsou využívány k různým účelům, často k bydlení. stojí, turisticky atraktivní